|
|
Regulační úlohy proteinů PAG a CSK v FcɛRI signalizaci žírných buněk
Potůčková, Lucie ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Šebo, Peter (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
9 2 ABSTRAKT (CZ) Tato disertační práce je zaměřena především na pochopení regulační úlohy C- terminální Src kinázy (CSK) a proteinu asociovaného s mikrodoménami bohatými na glykosfingolipidy (PAG) v FcɛRI zprostředkované signalizaci myších žírných buněk. FcɛRI aktivace je zahájena agregací receptoru komplexem multivalentního antigenu s IgE a následnou aktivací protein tyrozin kináz, protein tyrozin fosfatáz a dalších molekul signální transdukce. Signalizační děje vedou k degranulaci žírných buněk a uvolnění prozánětlivých mediátorů zodpovědných za vznik alergických onemocnění. Poznání funkce klíčových regulačních molekul, které kontrolují FcɛRI zprostředkovanou aktivaci, degranulaci a cytokinovou produkci žírných buněk, může mít terapeutický dopad. CSK je hlavním negativním regulátorem protein tyrozin kináz z rodiny Src (SFK), které hrají kritickou úlohu v různých imunoreceptorových dějích. Funkce CSK v žírných buňkách však není zcela objasněna. Předpokládá se, že CSK lokalizovaná v cytoplazmě je translokována do blízkosti membránově vázaných SFK s využitím membránových adaptorových proteinů a PAG byl hlavním kandidátem. Pro určení úlohy proteinů CSK a PAG v FcɛRI signalizaci jsme jako model použili žírné buňky odvozené z kostní dřeně (BMMC) myší divokého typu nebo myší deficientních v proteinu PAG...
|
|
|
The role of ORMDL proteins in mast cell signaling
Paulenda, Tomáš ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Heneberg, Petr (oponent) ; Malý, Petr (oponent)
2. Abstrakt (CZ) Tato dizertační práce je souborem výsledků zaměřených zejména na porozumění aktivace žírných buněk a úlohy Orm1-podobných (ORMDL) proteinů v těchto dějích. Členové rodiny ORMDL jsou malé proteiny lokalizované v membráně endoplazmatického retikula (ER). Proteiny ORMDL rodiny jsou vysoce konzervované mezi savci a jsou k nalezení u různých druhů organizmů od rostlin, přes houby až po živočichy. Proteiny ORMDL byly poprvé objeveny v kvasinkách a zájem o studium těchto molekul raketově vzrostl po objevu souvislosti mezi expresí genu pro OMRDL3 a dětským astmatem v celo-genomových asociačních studiích. Následující výzkum spojil polymorfizmy v genu pro ORMDL3 také s alergickým zánětlivým onemocněním a zánětlivým onemocněním střeva. Jelikož žírné buňky jsou zejména známé pro jejich roli v alergiích a alergických zánětech, rozhodli jsme se studovat ORMDL proteiny v regulaci signalizace a aktivace žírných buněk. V naší první studii jsme se zaměřili na objasnění úlohy proteinu ORMDL3 v aktivaci žírných buněk přes FcεRI. Připravili jsme žírné buňky odvozené z kostní dřeně myší se sníženou nebo zvýšenou expresí ORMDL3. Zjistili jsme, že ORMDL3 je negativní regulátor aktivace žírných buněk včetně degranulace, uvolnění cytokinů a migrace, ale překvapivě bez jakéhokoliv vlivu na mobilizaci vápníku. ORMDL3...
|
|
|
The role of ORMDL proteins in mast cell signaling
Paulenda, Tomáš ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Heneberg, Petr (oponent) ; Malý, Petr (oponent)
2. Abstrakt (CZ) Tato dizertační práce je souborem výsledků zaměřených zejména na porozumění aktivace žírných buněk a úlohy Orm1-podobných (ORMDL) proteinů v těchto dějích. Členové rodiny ORMDL jsou malé proteiny lokalizované v membráně endoplazmatického retikula (ER). Proteiny ORMDL rodiny jsou vysoce konzervované mezi savci a jsou k nalezení u různých druhů organizmů od rostlin, přes houby až po živočichy. Proteiny ORMDL byly poprvé objeveny v kvasinkách a zájem o studium těchto molekul raketově vzrostl po objevu souvislosti mezi expresí genu pro OMRDL3 a dětským astmatem v celo-genomových asociačních studiích. Následující výzkum spojil polymorfizmy v genu pro ORMDL3 také s alergickým zánětlivým onemocněním a zánětlivým onemocněním střeva. Jelikož žírné buňky jsou zejména známé pro jejich roli v alergiích a alergických zánětech, rozhodli jsme se studovat ORMDL proteiny v regulaci signalizace a aktivace žírných buněk. V naší první studii jsme se zaměřili na objasnění úlohy proteinu ORMDL3 v aktivaci žírných buněk přes FcεRI. Připravili jsme žírné buňky odvozené z kostní dřeně myší se sníženou nebo zvýšenou expresí ORMDL3. Zjistili jsme, že ORMDL3 je negativní regulátor aktivace žírných buněk včetně degranulace, uvolnění cytokinů a migrace, ale překvapivě bez jakéhokoliv vlivu na mobilizaci vápníku. ORMDL3...
|
|
|
Regulační úlohy proteinů PAG a CSK v FcɛRI signalizaci žírných buněk
Potůčková, Lucie ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Šebo, Peter (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
9 2 ABSTRAKT (CZ) Tato disertační práce je zaměřena především na pochopení regulační úlohy C- terminální Src kinázy (CSK) a proteinu asociovaného s mikrodoménami bohatými na glykosfingolipidy (PAG) v FcɛRI zprostředkované signalizaci myších žírných buněk. FcɛRI aktivace je zahájena agregací receptoru komplexem multivalentního antigenu s IgE a následnou aktivací protein tyrozin kináz, protein tyrozin fosfatáz a dalších molekul signální transdukce. Signalizační děje vedou k degranulaci žírných buněk a uvolnění prozánětlivých mediátorů zodpovědných za vznik alergických onemocnění. Poznání funkce klíčových regulačních molekul, které kontrolují FcɛRI zprostředkovanou aktivaci, degranulaci a cytokinovou produkci žírných buněk, může mít terapeutický dopad. CSK je hlavním negativním regulátorem protein tyrozin kináz z rodiny Src (SFK), které hrají kritickou úlohu v různých imunoreceptorových dějích. Funkce CSK v žírných buňkách však není zcela objasněna. Předpokládá se, že CSK lokalizovaná v cytoplazmě je translokována do blízkosti membránově vázaných SFK s využitím membránových adaptorových proteinů a PAG byl hlavním kandidátem. Pro určení úlohy proteinů CSK a PAG v FcɛRI signalizaci jsme jako model použili žírné buňky odvozené z kostní dřeně (BMMC) myší divokého typu nebo myší deficientních v proteinu PAG...
|
|
|
New regulatory mechanisms of microtubule nucleation
Černohorská, Markéta ; Dráber, Pavel (vedoucí práce) ; Binarová, Pavla (oponent) ; Hašek, Jiří (oponent)
SOUHRN Mikrotubuly jsou dynamické cytoskeletální polymery, které jsou nepostradatelné pro základní buněčné aktivity, jako je udržení buněčného tvaru, dělení, prostorová distribuce organel, migrace a transport váčků. Přestože je nukleace mikrotubulů z komplexů -tubulinu základním krokem ve formaci mikrotubulárního cytoskeletu, signální dráhy regulující nukleaci z centrosomů, jsou u interfázních buněk neznámé. V odborných studiích jsem se koncentrovali na tyto regulační mechanismy. V savčích buňkách je -tubulin kódován dvěma geny. Ukázali jsme, že -tubulin 2 je schopen zastoupit -tubulin 1 v nukleaci mikrotubulů. Navíc jsme zjistili, že -tubuliny jsou různě exprimovány během časné embryogeneze a v dospělých tkáních u myší. Na základě těchto nálezů navrhujeme, že savčí -tubuliny jsou v otázce nukleace mikrotubulů funkčně rovnocenné. Aktivace žírných buněk vede k formaci protruzí, které jsou tvořeny mikrotubuly v závilosti na vápníku. Objevili jsme dva signální proteiny, PIX a GIT1, které interagují s -tubulinem a lokalizují se na centrozomu. GIT1 je fosforylován na tyrosinu u aktivovaných žírných buněk a interaguje s -tubulinem v závilosti na vápníku. Navrhujeme novou signální dráhu pro reorganizaci mikrotubulů u žírných buněk, ve které na tyrozinech-aktivované GIT1 a PIX spolupracují s vápníkovou...
|
|
|
Buněčné elementy zúčastňující se zánětových reakcí
CHMELOVÁ, Veronika
Problematika zánětu je velice složité a rozsáhlé téma, které zdaleka nezahrnuje jen buňky, které jsou úkolem této bakalářské práce. Je to proces, napomáhající k udržení vnitřního prostředí organismu a jeho úkolem je především vyrovnávat se s vnějšími vlivy okolí, které se mohou pro organismus znamenat nebezpečí. Zánětlivá buněčná odpověď je mechanismem, kterým se organismus brání proti infekcím a napravuje poškozenou tkáň. Ale tento proces nelze chápat jen jako reakci obrannou. Zvláště u přetrvávajícího zánětu se může rozvinout chorobný stav, kdy dochází k nevratné destrukci tkáně. V tomto případě se jedná o reakci patologickou. V teoretické části popisuji průběh zánětlivé reakce a zaměřuji se na jednotlivé krevní elementy, které jsou její součástí. Popisuji jejich morfologickou strukturu, interakce a úlohu v tomto patofyziologickém procesu. Praktická část je věnována jednotlivým metodám, kterými lze buňky zánětu vyšetřovat. Zhodnocuji zde jejich výhody i nevýhody a popisuji principy a postupy těchto metod. Nejzákladnější metodou je zhotovení a nabarvení krevního nátěru a mikroskopické odečtení diferenciálního rozpočtu leukocytů. Za vyšší úroveň lze považovat hematologický analyzátor, který kromě bílé krevní řady poskytuje řadu informací i o červené řadě a trombocytech. Poslední metodou, kterou se v práci zabývám je průtoková cytometrie. Její obrovský rozvoj v posledních letech přináší možnost vyšetřovat velké množství parametrů. To ale klade vysoké nároky na správnou interpretaci získaných dat. Poslední část této práce se zabývá žírnou buňkou a problematikou jejího vyšetřování jak z hlediska hematologického, tak metodami histologickými.
|
host ::
RSS.